Svilušky

Sviluška chmelová je asi 0,5 cm velký roztoč oranžové barvy, který napadá celou řadu plodin. Velice rychle se množí a při přemnožení dokáží způsobit velké hospodářské škody až úhyn celých rostlin. Na listech tvoří typické pavučinky. Vyskytují se převážně na spodní straně listů, kde tvoří rozsáhlé kolonie. Rostliny poškozují sáním na listech, které charakteristicky ztrácí barvu a zavadají. Velmi častý škůdce ve sklenících a zimních zahradách. Sviluškám svědčí teplo a sucho.

Vývoj: 

Každá samice svilušky  klade 10-20 vajíček denně a až 120 celkem za celý svůj životní cyklus, který trvá pouhé 4 týdny. Vajíčka jsou přichycena k pavučině. Po 3-15 dnech se vylíhnou šestinohé larvy. Jsou téměř bezbarvé. Během 4-5 dnů se třikrát svléknou. Dospělci i nymfy mají 8 nohou. Sviluška vyžaduje sucho (vlhkost vzduchu nižší 70 %) a teplo (teplota nad 20 °C), čím vyšší teplota, tím rychleji se tento škůdce vyvíjí. Chlad a vlhko svilušce nesvědčí.  

Škodlivost:

Svilušky mají sosáky podobné jehle. Živí se tak, že sosáky proniknou do rostlinné tkáně. Velké populace dokážou svými sítěmi pokrýt i celou rostlinu. Tyto sítě používají k pohybu. Příznaky poškození rostlin v důsledku sání svilušek se nejčastěji projeví změnou barvy krněním, usycháním posátých pletiv a omezením tvorby květu. K typickým příznakům patří drobné, světlé skvrnky, které se při déle trvajícím napadení spojují ve větší, bělavé nebo šedavé skvrny. Mohou se vyskytovat i nekrózy, častá bývá bronzovitost posátých pletiv u listů a v některých případech dochází i k deformacím listových čepelí. Při hojném výskytu svilušek listy usychají a v případě bylin silné poškození končí nezřídka zánikem celé rostliny.