Píďalky
Podčeleď píďalky zahrnuje malé noční motýly, jejichž dospělci jsou nenápadně zbarvení. Pro housenky je typický pohyb s ohnutým "kočičím hřbetem", protože jim chybí středové nožky. Na ovocných stromech škodí píďalka třešňová, sněžná, topolová, břízová a jabloňová. Velké škody způsobuje píďalka podzimní. Samice klade po spáření až 300 vajíček. Housenky škodí na listových i květních pupenech, listech, květech i mladých plodech.
Životní cyklus
Píďalka podzimní je druh hmyzu se sklonem ke gradacím. Její populace jsou na našem území velmi početné. Je běžným obyvatelem listnatých lesů a zahrad městských parků a veřejné zeleně. Konzumují zejména listy lesních i volně rostoucích stromů a keřů včetně nejrůznějších druhů okrasných a ovocných dřevin. Píďalka podzimní je významným škůdcem různých peckovin a jádrovin, ale i rybízu angreštu, lísek a dalších dřevin. Housenky se líhnou časně z jara z přezimujících vajíček. Larvy se živí především mladými listy, ale mohou škodit i vyžíráním pletiv pupenů, pokud se vylíhly před rašením listů. Housenky vyhledávají potravu aktivně lezením po větvích a listech. Za větru jsou také schopni přemisťovat se na jiné části stromu, případně na sousedící stromy pomocí jemného pavučinového vlákna, které sami produkují. Starší larvy si pomocí tohoto vlákna, vzniklého z výměšků snovacích žláz, spřádají obvykle dva listy k sobě a v takto zhotoveném úkrytu se schovávají před predátory i před pátravým zrakem pěstitelů. Dorostlé housenky opouštějí koruny stromů a keře, první z nich již koncem května, většina až během června. Larvy padají na zem, některé z nich visí na vláknech a postupně se spouští k zemi a nehluboko v půdě se kuklí. K líhnutí motýlů z kukel dochází v témže roce na podzim. Samičky po vylíhnutí lezou po kmenech do korun stromů. Během této cesty jsou vyhledávány samci, kteří se s nimi páří. Oplodněné samičky poté kladou jednotlivě vajíčka nejčastěji do prasklin kůry větví a větviček. Motýli aktivují až do větších mrazů, v některých letech je lze pozorovat ještě i v prosinci.